V sobotu 2.2. jsme nastoupily na domácí palubovce k odvetě proti Hradci Králové.

Minule jsme odjely hrát pouze se 7 hráčkami, takže se dalo čekat, že jakýkoliv výsledek bude lepší než minule.

Do zápasů naskočilo několik hráček po dlouhodobějších absencích (zranění, nemoc, hory) a také to bohužel na prvním utkání bylo znát.

Zcela nám chyběl někdo, kdo by vzal odpovědnost na sebe. Nedisciplinovanost v přechodu přes Hradecký presink vedla k mnoha ztrátám a lehkým hradeckým košům. Skóre narůstala až příliš rychle a naše nemohoucnost se vůbec dostat do střeleckých příložitostí během celého zápasu nevyprchala.

Duhý zápas byl již výrazně lepší. Pres jsme začaly překonávat přihrávkou nikoliv diblinkem a obcas se nám podařilo zahrát i velmi povedný rychlý protiútok. Bohužel jsme absolutně nestačily hradeckých hráčkám fyzicky. Byly běhavější, agresivnější a u každého míče dříve než my. I přesto musím hodnotit druhý zápas pozitivně, protože hlavně v poslední čtvrtině jsme ukázaly, že se nemá cenu bát a že hrát jde s každým.

Velkou pochvalu za předvedený výkon zaslouží Athina Kryšpínová (věkem starší minižačka), která v podstatě neztratila jediný míč a na doskoku pod oběma koši jsme se na ni mohli spolehnout.