Na oslavě 100 let Aritmy jsme nemohly chybět. Byla to příležitost, jak si před sezónou vyzkoušet věci nové a zopakovat věci již nabyté.

První zápas jsme sehrály v pátek večer proti soupeři, kterého již velmi dobře známe, proti holkám z Nuslí. Jak se říká „s dlouhým půstem roste chuť“ a ta byla na cácorkách vidět. Sice některé toho v září moc nenatrénovaly a tréninkový výpadek byl ze začátku znát, ale vše jsme vynahradily bojovností a vůlí získat každý ztracený míč rychle zpět. Sokolu Nusle chyběly některé důležité hráčky, přesto s námi drželi krok až do konce zápasu. Sokol Nusle – USK Praha 43:57 ( 8:15 8:15 17:16 10:11) Body: Kája 15, Péťa 12, Róza 8, Barča, Gabča, Domča 4, Edita 3, Laura, Kikča, Renča 2, Anetka 1, V sobotu nás po obědě čekal jeden z těch lehčích soupeřů. Nesměly jsme ale nic podcenit, protože každý tým se během roku zlepšuje. Výhodou byla domluva mezi trenéry na „hokejovém střídání“, mohla jsem do hry dávat čerstvé hráčky a dá se říct, že si tím i více zahrály. V první čtvrtině jsme se ještě zahřívaly a soupeř nepříjemně kousal, bohužel je u něj hra postavena na jedné či dvou hráčkách, které nasazené tempo nemohly vydržet. Poločas už byl přívětivý 33:17. Ve druhé půli náskok stále narůstal a pro soupeře bylo čím dál těžší se prosadit. Přesto mi přišlo, že začínáme fyzicky ztrácet. Víc jsem střídala, abych všechny pošetřila na nedělní zápas s Jabloncem. USK Praha – Sokol Kladno 73:23 (12:6 21:11 24:3 16:3) Body: Barča 15, Kája, Péťa 12, Edita 8, Kikča, Róza 6, Laura, Gabča, Domča 4, Lůca 2 A jak říká děda Lebeda „Ranní vstávání mi nedělá dobře.“ Tak to se naštěstí v našem případě v neděli nepotvrdilo. Je pravda, že na zápas jsme se všechny sešly až 10 minut před úvodním rozskokem, ale s odhodlání nechat na hřišti duši a pro vítězství udělat vše. Byla jsem dosti zvědavá, jak zápas ve 12 uběháme, ale únavu ze soboty jsme nechaly doma. Zápas to byl velmi pohledný nejen pro diváky, ale myslím že i pro basketbalové experty. Na tom mělo svůj podíl i bezchybné pískání zkušených rozhodčí, kteří drželi rovinu na obě strany. Byl to zápas dvou různých pojetí basketbalu. Na straně jedné, secvičené a sehrané družstvo Jablonce a na straně druhé improvizující družstvo USK. Zápas pro nás nezačal vůbec špatně. Důslednou obranou s vypomáháním Káji a Rózky a dobře se vracejícími hráčkami jsme rušily akce soupeře. Bohužel tato precizní obrana nám v druhé čtvrtce začala trošku skřípat a Jablonec se začal prosazovat podkošovými hráčkami z písmen. Rozehrávku nám dobře narušovala hráčka č. 6 Hujerová, která byla velmi nepříjemná. Poločas 17:16. Stáhnutí 8-mi bodového manka Jablonec nakoplo, nechaly jsme je najíždět do bedny a shazovat na dlouhé hráčky, pro které nebyl problém dát lehký koš. Příjemným překvapením je prosazení se většího počtu hráček do listiny střelkyň v pro nás celkem těžkém zápase. Bižutérie Jablonec – USK Praha 38:34 (4:12 12:5 9:11 13:6) Body: Kája 10, Péťa 6, Kikča 4, Laura, Lůca 3, Gabča, Rózka, Edita, Renča 2 Prohraný zápas s Jabloncem nás odsunul na boj o 3. místo. O to jsme se popraly s kámoškami z Mladé Boleslavi. Od prvních minut girls basket gang nenechal nikoho na pochybách, kdo získá sice ten nejmenší, přesto jistě ceněný stříbrný pohár za 3. místo. V zápase jsme bojovaly o každý míč a do posledních vteřin chtěly dávat koše. Našly se i humorné okamžiky, které nejen nás, ale i diváctvo pobavily. A tak se dá říct, že s úsměvem jde všechno líp. TJ Mladá Boleslav – USK Praha 18:88 (4:16 4:21 6:26 13:6) Body: Péťa 22, Laura 12, Kája, Róza, Barča, 10, Gabča 8, Lůca 6, Kikča , Edita 4, Domča 2, O hodinu a půl později převzala kapitánka Edita malý pohár za 3. místo. Gabča s Kájou se dostaly do all star pětky a nejlepší střelkyní turnaje se stala Pétě. Za odvedený výkon děkuji všem zúčastněným hráčkám. Mé díky patří i pořadatelům turnaje za plynulý a bezchybný chod turnaje. trenérka Kristýna