Doba Covidová
My dospělí víme, jak je důležité, aby děti nepřestaly úplně sportovat, aby doma samy sportovaly, ale všichni si uvědomujeme, že jim chybí společná motivace, které je v kolektivních sportech kořenem tréninků. Tíha motivovat děti, aby sportovaly, je nyní na rodičích a vím, že to pro ně není lehké. Jsme s hráčkami v kontaktu ve skupině na whatsappu a snažíme se jim zasílat výzvy. Holky nám zase posílaly svá pololetní vysvědčení a podobně. Od spousty holek chodí videa, jak samy makají, hledají si místa, kde by mohly driblovat. Máme videa z garáží, kde skáčou přes švihadlo, jiné zase střílí na koš na prázdném venkovním hřišti. Jsme za to moc rádi a těšíme se, až se situace zlepší natolik, že se budeme moci sejít alespoň venku a trénovat třeba po skupinkách. Přiznám se, že mě chybí osobní kontakt s holkami a to moc.
Poprosili jsme hráčky, aby mi napsaly pár vět o tom, jak se cítí, jestli jim basket chybí, zde zasílám přepsané:
Naty Christen: „tréninky mi moc chybí. Pravidelně cvičím doma, abych neztratila fyzičku. Chtěla bych se potkat s kamarádkami z basketu a mojí trenérkou Luckou. Když nám dá Lucka nějaký úkol, tak se ho pokusím hned splnit. Trénuju doma s míčem, v garáži skáču přes švihadlo a doma cvičím břicho. Cvičím podle internetu břicho a protahování každý den. Když dá Lucka něco z basketu na facebook, tak to plním. Chtěla bych už trénovat.“
Barča Luxová: „Strašně moc mi basket chybí, hlavně naše zápasy a tréninky. Doufám, že to brzy otevřou a jsem ráda, že Lucka posílá nějaký ty úkoly. Moc mi chybí holky, protože jsme skvělý tým. Jinak se snažím sama připravovat tím, že posiluji, a když je to možné, tak chodím ven na hřiště a také si chodím s mamkou někdy zaběhat a moc doufám, že se s holkami a trenérkami brzo uvidíme.“
V to doufáme všichni :)