Zlaté medaile vybojoval na mistrovství České republiky U19 tým USK Praha. V rozhovoru pro klubový web trenérka úspěšných basketbalistek Jana Klečková vyzdvihuje týmový duch, komentuje infarktové utkání se Slovankou a vyjadřuje víru, že zisk titulu bude povzbuzením pro celou mládežnickou složku USK.

Nejprve krátce zrekapitulujme fakta.

Jak si tým USK vedl na republikovém šampionátu?

V prvním utkání porazil BK Brno 74:61, byť po první půli ztrácel tři body. V druhém duelu se Slovankou dokonce vymazal propastnou 21bodovou ztrátu z prvního poločasu a po fenomenálním obratu slavil těsný triumf 63:62! Na závěr pak přehrál Hradec Králové 66:48 a se stoprocentní bilancí 3/0 ovládl celý turnaj.

A teď už dejme slovo Janě Klečkové.

Měl tým před začátkem sezony titulové ambice, nebo jste příliš nepočítala, že by mohl hrát dokonce o zlato?

„Určitě jsme měly ambice na play-off. Velice důležité bylo, že hráčky ročníku 1994, které hrály ve VŠ, pak začaly fungovat i u nás v dorostu. Tým se v tu chvíli zvedl a výsledky začaly být ještě lepší. Tím v žádném případě nesnižuji výkony a výsledky, které jsme odehrály před příchodem hráček z VŠ, ovšem je jasné, že tyto hráčky nám hodně pomohly.“

V základní části jste skončily čtvrté, za Brnem, Slovankou a Hradcem. Ve čtvrtfinálovém souboji čtvrtého týmu s pátým, potenciálně nejvyrovnanějším, jste však přehrály Karlovy Vary naprosto suverénně 3:0 na zápasy. Byla jste překvapena z tak hladkého postupu?

„Já jsem hlavně byla šťastná (pousmála se). Nicméně překvapená jsem byla, protože v základní části jsme s Karlovými Vary měly bilanci 0:2. Věděla jsem, že je to dravý tým, který se jen tak nevzdá, a že o postup zabojuje. Ale jak už jsem říkala, v první fázi extraligy jsme hrály bez Terezy Matulkové, Terezy Vyoralové a Dominiky Pohunkové, a kvalita těchto hráček se určitě ukázala.“

Naznačila právě už povedená čtvrtfinálová série, že byť tým byl ze všech účastníků Final-4 nejhůře postavený po základní části, má šanci bojovat o nejcennější medaili?

„My jsme na mistrovství republiky určitě chtěly zabojovat o medaili. Nevyhnuly se nám nemoci a zranění – mimo hru byla naše nejvyšší hráčka Julie Reisingerová, která je stále ještě nemocná –, ale chtěly jsme zabojovat. Tím, že nám vypadnul nejvyšší pivot, jeden z vůbec nejlepších pivotů v extralize, jsme měly trošku obavy. Nicméně tým se semknul a velice důležité bylo, že jsme dokázaly vyhrát první utkání, což nám dalo naději, že výsledek by mohl být dobrý.“

Finálový turnaj jste nakonec ovládly díky třem vítězstvím. Jaké byly výkony týmu na MČR?

„Celkově bych řekla, že důležité bylo druhé utkání se Slovankou, které pro mě bylo totálně infarktové. Myslím si, že určitou roli hrálo to, že Slovanka den předtím prohrála s Hradcem Králové jednoznačně o 21 bodů, protože se jim před zápasem zranila opora Mariana Opočenská. Slovanku to v ten den hodně ovlivnilo, nicméně my jsme byly připraveny na to, že budou chtít zabojovat o titul. Soupeř na nás naběhl a my jsme se nedokázaly poprat s jeho tempem a agresivitou. První poločas jsme prohrály o 21 bodů, ale pak se ukázala síla všech holek, celého týmu. Začaly držet pospolu, bod po bodu to dávaly dolů a troufám si říci, že nakonec jsme zaslouženě zvítězily."

Byť, podle těsného výsledku a fantastického obratu, byl nejtěžší druhý zápas se Slovankou, dá se označit za klíčové již první utkání s Brnem? Nakoplo úvodní vítězství celý tým?

„Určitě. Úspěšný vstup do turnaje vás vždycky nabudí, v případě vítězství jdete do dalších zápasů o to víc nažhavení. Systém turnaje je sice ošemetný a i kdybychom s Brnem prohrály, mohlo se stát cokoliv a šance na titul by byla i dál, ale je nepochybné, že první výhra byla hodně důležitá.“

Druhý a třetí den přišly vypjatý zápas se Slovankou, který skončil rozdílem jediného bodu, a nakonec jednoznačný triumf nad Hradcem Králové. Co bylo podle vás největšími zbraněmi úspěšného týmu U19 na MČR?

„Vždycky, když holky hrály týmově, jsme byly úspěšné. Četla jsem různé články o naší zónové obraně… Já si ale myslím, že tohle už je věková kategorie, která zónovou obranu může hrát, a jsem přesvědčena, že holky ji hrály dobře. Nechápu některé výroky o sáhnutí si do svědomí atd., protože v U19 by týmy měly umět hrát proti zóně. Co se týče posledního utkání s Hradcem, na obou týmech bylo vidět, že jsou unavené. Soupeř předtím odehrál dvojí prodloužení s Brnem, my jsme zase proti Slovance dotahovaly ztrátu 21 bodů… Nakonec asi rozhodla zkušenost našich hráček a týmový duch. Myslím si, že jsme zvítězily zaslouženě a já se z tohoto úspěchu raduji.“

Je zlatá medaile v kategorii U19 povzbuzením pro celou mládežnickou složku USK?

„Řekla bych, že určitě ano, že to bude obrovské povzbuzení. Pro všechny hráčky, i pro ty, které se účastnily tréninků a pak nemohly být s námi z důvodu zranění, nemoci nebo nebyly nominované, je to velký úspěch. Chtěla bych poděkovat i rodičům, bez nichž to nejde – jak v mladším, tak starším dorostu jezdí s námi a fandí. Pro všechny by tento výsledek měl být povzbuzením. Je jasné, že v každé sezoně jsou jiné ročníky, ale také je jasné, že právě mladší ročníky by letošní úspěch týmu U19 měl motivovat k práci a k tomu, aby v příští sezoně znovu zabojovaly o republiku.“