Lubore, jak bys obě hráčky charakterizoval? Začněme třeba Ivankou Matič. Je to klasický hráč na pozici 5. Jde o velice kvalitního obránce a co se týče útoku, je to přesně ten typ, který jsme hledali. Vybírali jsme asi z pěti šesti kandidátů a ona nám do té hry zapadla nejvíc. Je schopna skórovat nejenom po doskoku, ale umí zakončovat i ze střední vzdálenosti. Navíc je to bojovník. Taky jsme hledali hráče, který by nám mohl nastupovat do hry za Sonju Kiretu a já si myslím, že jsme zvolili dobře. A co Sonja Kireta? Ta byla osou Bourges. Finálový turnaj v Brně jí sice střelecky moc nevyšel, ale kdyby tam dávala ty pozice, které měla, a kdyby se k ní víc přidalo družstvo – protože byly chvíle, kdy tam hrála sama, tak nemuseli skončit čtvrtí. Jaké jsou její největší přednosti? Je silná na doskoku, a to obranném i útočném. Podobně jako Matič je velice kvalitní do obrany. Umí hrát i čelem ke koši, její síla je i v tom, že umí vystřelit přes obránce. Není to ale čtyřicetiminutový hráč – je to hráč, který rád střídá, takže je potřeba, aby za něj byla adekvátní náhrada. A já věřím, že to Matič bude. Dá se říct, že tyto dvě pivotky splňují tvé požadavky na podkošové hráčky, hlavně s ohledem na náročné zápasy v Evropské lize? Určitě. Do téhle skupiny ale musíme zařadit i Míšu Ferančíkovou. V téhle trojici se to dá poměrně solidně střídat, aniž by družstvo nějak výrazně ztrácelo tah, a právě tenhle problém jsme v minulé sezoně měli.