V pátek 6.9. jsme v 5.50 vyrazili společně s kat. U13 vlakem směr Ostrava za, pro nás novým a neznámým, turnajem… dle propozic jsme věděli, že v naší kat. je 14 družstev, znali jsme herní systém i postupový klíč, ale týmy, které byly přihlášené jsme zatím nikdy nepotkali. Během naší cesty turnajem jsme se potkali s týmem z Polského Ksawerowa, Slovenské Petržalky, Bratislavy a v semifinále jsme narazili na domácí Ostravu.

     Hned v prvním zápase jsme měli možnost změřit síly se zahraničním týmem, tedy Polkami. Od prvních okamžiků jsme věděli, že zápas to bude fyzicky velmi náročný. Hráčky byly neskutečně disciplinované jak v obraně tak v útoku, jejich tlak na míč byl vždy těsně na, někdy až za, hranicí faulu a nevypustily jediný souboj o míč. Po každé střele bojovaly o útočný doskok a pod košem nás jednoznačně „přeskákaly“. Největší potíže nám v první minutách dělal jejich zónpres při vyhazování z pod koše. Zde jsme bohužel ztratili velké množství míčů, což se ukázalo jako rozhodující faktor na konečném skóre. (29:63) Vzhledem k nevydařenému soustředění a nemožnosti plně trénovat koncem prázdnin i začátku školy byl toto náš úplně první zápas v nové sestavě.

     Do druhého pátečního zápasu jsme nastoupili až ve 20.30 což vzhledem k brzkému vstávání, cestování nejen do ale i po Ostravě bylo velmi náročné. Věděli jsme, že tento zápas rozhodne o tom, zda budeme mít možnost bojovat „o medaili“ či spadneme do skupiny bojů od 5 místa dolů. Náš cíl byl tedy jednoznačný a do zápasu jsme vstoupili s obrovskou chutí po vítězství. I tento zápas se nesl v duchu fyzických soubojů o míč, agresivní obranou a množstvím tvrdých soubojů pod košem. Díky prvnímu zápasu jsme čekali stejně tvrdý zápas jako byl první a moc jsme se nemýlili. Zápas byl opravdu opět velmi fyzicky náročný. Agresivní obrana – tentokrát už i z naší strany výrazně lepší než v prvním zápase – hodně soubojů o míč. Holky odvedly velmi dobrý, koncentrovaný a kolektivní výkon a jednoznačně si zasloužily vyhrát. Slovenskou Petržalku jsme porazili 47:40. Na hotel jsme se dostali těsně před 23h a všichni jsme během chviličky odpadli…

     Sobotní porci zápasů jsme zahájili proti týmu z Bratislavy, který jsme vyhráli 37:62 po velmi pěkném kolektivním výkonu, výrazně zlepšené obraně a velmi dobrém zapojení všech hráček.

     Večerní semifinále bylo opět z úplně jiného soudku. Hrát proti Ostravě je vždy velmi těžké a na jejich domácí půdě dvojnásobně… Ostrava od začátku turnaje patřila k favoritům a svou roli dokonale splnila. Do této chvíle jsme měli pocit, že se dokážeme poprat s agresivní obranou, kterou nás tlačily Polky. Hráčky Ostravy byly ovšem ještě agresivnější. Každý kontakt s míčem bolel, každý nájezd byl velmi tvrdý nebo byl velmi agresivně zastavován. Byl to zápas, který opravdu bolel a díky velmi špatnému výkonu rozhodčích nebyl ani hezký na pohled, byl plný zákroků na hranci nesportovního faulu a plný zranění na obou stranách. (75:47) Zbité, unavené a vyčerpané z těžkých zápasů i neskutečných veder jsme i tentokrát přijeli na hotel, ošetřili bolístky a padli unavení do postelí s tím, že uděláme vše pro to abychom zabojovali o 3 místo.

     V neděli jsme dostali možnost reparátu prvního turnajového utkání. I když nakonec odjíždíme s bramborovou medailí, rozhodně se nemáme zač stydět. Odvedli jsme velice odvážný výkon a hráčky z Ksawerowa velmi srdnatě potrápili. Během celého turnaje se zlepšovala naše obrana nejen na míč, ale i pozornost v týmové obraně a týmová hra jako taková.(60:48)

     I přes nešťastné 4 místo odjíždíme z Ostravy s individuálním oceněním – Terka Svatoňová byla vybrána trenéry do All Star teamu. Moc gratulujeme!

       Máme před sebou obrovský kus těžké dřiny, ale z Ostravy odjíždíme plni elánu, nových zkušeností  a nadšení do další práce.