Bůh ví, jak by se odvíjel život Natálie Hejkové, kdyby v něm naprosto zásadní roli nehrál basketbal. Možná by vystudovala práva a dodnes by pracovala jako podnikový právník. Jenže velký oranžový míč jí učaroval už v dětství. Sama hrála ligu na Slovensku a především poté v Praze, kam se vydala studovat vysokou školu. Jejím klubem se staly tehdy velmi populární „véešky“, tedy VŠ Praha.

Velmi brzo měla Natália jasno v tom, že u basketbalu zůstane i po konci aktivní kariéry. Plynule přešla na trenérskou židli. Začínala s malými dětmi v Ružomberoku, tehdy to byla spíše zábava při práci. Ale poměrně záhy se stala trenérkou místního ženského týmu a nastal čas rozkvětu.Sama v nejnovějším Ušáku říká, že to byla doba, kdy měli mnozí, nejen sportovní fanoušci potíže najít na mapě nejen Ružomberok, ale i celé Slovensko.

Jenže minimálně pro basketbalové publikum se věci začaly rychle měnit. Ružomberok se v průběhu několika let stal nepopiratelným hegemonem evropského ženského basketbalu. Svědčí o tom celá řada úspěchů, včetně opakovaného zisku nejcennější evropské klubové trofeje.

S týmem Slovenska se mohla podívat i na olympijské hry, ale na funkci v realizačním týmu rezignovala poté, co byl od družstva vyhozen její kolega z trenérského štábu. Mrzelo ji to, ale podle vlastních slov nemohla jinak. Nakonec se na olympiádu podívala o něco později jako asistentka u ruské reprezentace a dokonce si domů přivezla medaili. S Ruskem je svým způsobem provázána celoživotně, nejen proto, že působila jako trenérka i v Moskvě, ale především kvůli rodinné historii.

Její dědeček pracoval v Rusku, mimo jiné se snažil i získávat české vojenské zajatce a krajany vůbec pro službu v legiích, stál jednoznačně na straně bělogvardějců. V Rusku se i oženil a vzal si příslušnici jednoho z ruských šlechtických rodů. Naštěstí rodina, respektive její část, z Ruska stačila odjet na Slovensko. Ti, kteří zůstali v Rusku, se později v době socialismu a komunismu ke svým příbuzným nehlásili, aby neměli problémy. Natália se sice snažila zbytek rodiny kontaktovat, ale neuspěla, strach byl silnější.

Medailí a úspěchů má ve své sbírce Natália Hejková nepřeberně. Však také byla vyhlášena nejlepší evropskou basketbalovou trenérkou a předčila i celou mužskou konkurenci. Kromě jiného dvakrát mohla koučovat i světový výběr. Ať už působila na Slovensku, v Maďarsku, Španělsku, Rusku či České republice, vždy se svými družstvy patřila k absolutní špičce. To už není náhoda. Dokázala být ke svým svěřenkyním tvrdá, náročná na přípravu, k úspěchu jiná cesta nevede. V Ušáku se můžete kromě jiného dozvědět, jestli je stále tak přísná jako před lety, jaký má vztah se svými bývalými hráčkami a jak je to s nohou sovětského vojáka.

Více naleznete v úvodním videu. 

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/umet-jazyk-a-mit-respekt-nejlepsi-trenerka-sveta-prozradila-klice-k-uspechu-176159#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=8SVbEUAyV8c-202110031525&dop_id=176159&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz