Káťa a Míša na tréninku starších žákyň V pátek jsme měli tu čest přivítat hráčky A-týmu žen na tréninku starších žákyň. Do tréninku se Káťa Elhotová i Míša Hartigová zapojily velmi aktivně. Pro děvčata si připravily trénink zaměřený na střelbu, dribling a změny směru. Nechyběla soutěž, ve které se obě hráčky aktivně zapojily. Myslím, že je to velkým přínosem pro děvčata, pokud se mohou podívat z blízka na věci, které tyto reprezentantky umějí. Přidávám názor na trénink Kachny Holické. "Trénink s Míšou a Káčou byl fakt skvělý! Bylo to poprvé, co jsem zvládla zadní obrátku, takže si myslím, že nás určitě něco naučily. Opravdu úžasný bylo, že si pro nás holky připravily fotky, na které se nám poté podepsaly. V rozcvičce, kterou jsme měly podle Káči Elhotové, jsme měly i jiné cviky, než na které jsme si zvykly. Bylo to fajn a doufám, že někdy takový trénink zopakujeme." Marky a Evča s přípravkou Na páteční trénink zavítala část družstva nejmladších minižákyň z Ohradní ke zbytku družstva do Modřan. Některé holčičky se zalekly, zda to nebude zvykem, ale bylo to v rámci tréninku dětí a prvoligových hráček. Na náš trénink přišly Eva Kotlanová a Markéta Mokrošová. Už od prvních okamžiků nemohly holčičky spustit z Evči a Markéty oči. Než se všechny sešly, měly pár minutek na hřišti samy pro sebe. Po očku si holky hlídaly. A každá se chtěla ukázat. Že už něco s míčem umí a o basketu něco málo ví. Hvizd. Bohužel se to neobešlo bez upadnutých míčů, takže se začalo hned tresty. Nebyla snad jediná holčička, která by Evču či Marky neznala. A některé je viděly hrát den předtím se Samarou. Nebylo tedy třeba nějakého velkého představování. Trénink jsme s trenérkou Gábinou několikrát konzultovaly dokonce i po emailu a v pátek dopoledne vykrystalizovala konečná verze. Na rozběhání a zahřátí se mělo začít fotbálkem s míčem, při kterém by byl čas Evče a Marky vše vysvětlit a dohodnou se na průběhu tréninku. Jenže po rekonstrukci šaten nebyl ve skříni míč. Takže se hrál „Mrazoš“ (neboli mrazík). Evča s Marky do toho spadly po hlavě. A aby se to nepletlo, vyšla na ně berla mrazilka. Nebylo jednoduché zmrazit všech 21 poletujících dáblíků. Po půl minutě byli mrazíci pěkně uhnaní a tak dostali posily. Ve čtyřech už se to dalo uběhat a hlavně umrazit. Na vydýchání se po hřišti plazil had, který chvilku běžel, chvilku ležel ale hlavně si každý hadí dílek hrál s míčem. Basketbalové záludnosti a dovednosti vymýšlela hlava hada Marky a na všechny hadí dílky dohlížel ocásek Evča. Aby holčičky viděly, že míče se ani při strečinku nemusejí choulit pod lavičkou, nachystaly si holky strečink s míčem. Marky a Evča ukázaly dětičkám pár nových cviků a triků, jak využít míč při střečinku. Atletická abeceda se taky neobešla bez míče. Tentokrát zabodovaly holčičky, protože uměly i běh zkřižný. Napít a jde se naplno trénovat. Mottem prvního tréninkového cvičení by mohlo třeba být: Čím častěji si s míčem budeme hrát a driblovat, tím větší bude náš kamarád. Na řadě byl ballhandling. To, že si Evča a Marky s míčem rozumějí bylo vidět od prvních okamžiků. Viděly by to i cácorky, kdyby si nekoukaly pod ruce, jestli tam pořád mají kulatou oranžovou příšeru. Střídal se nízký a vysoký driblink pravou a levou rukou; driblink zepředu dozadu, osmička a jiné. Nakonec, abychom porovnaly dovednosti, jsme daly soutěž. Marky s Evčou byly v malé nevýhodě, to protože jsou starší, rychlejší a zkušenější. Cílem bylo si co nejrychleji podhodit pod nohama míč – na počet. Kdo měl, zvednul ruce s míčem nad hlavu. Míč lítal tam a sem, některým i dál, než by chtěly. Jaké pak bylo Markéty překvapení, když s radostným úsměvem, že už to má, zvedla ruce s míčem nad hlavu a nebyla první. S míčem nad hlavou postávaly už čtyři holčičky a další se rychle přidávaly. Jásotem se oslavovalo vítězství a šlo se na dvojtakty. Ve dvojtaktech máme ještě mezery, a to značné. Není to jen proměňování košíků, ale jsou to kroky, pletení si pravé a levé nohy, střílení špatnou rukou a jiné. Proto jsme jim věnovaly značnou část tréninku. Na závěr vyšly přihrávky ve dvojici se dvěmi sádrovými trpaslicemi E+M, které simulovaly obranu. Už jenom když holčičky viděli před sebou stát jako by dvě obránkyně, hned zapomněly, co se celý rok učí. Marky s Evčou jim braly jeden míč za druhým. Musíme to zlepšit do příště. Ani motivační soutěž nepomohla, bylo skoro nemožné dát 6 košů. Nakonec jsme malým podvodem a nekoukání se rozhodčích šestý koš skrz obroučku protlačily. Za mohutného protestu Marky a Evči si trest odcvičily všichni. A to už byl úplný závěr tréninku. Skoro nezbyl čas na společnou fotku. Při strečinku holčičky stihly vyzpovídat Evču s Marky. Otázek podala spousta, některé se nebály a ptaly se holek po celý trénink. A na konec celého tréninku si Evča s Marky nachystaly překvapení v podobě fotek s věnováním. Cácorkám zářila očička spokojeností. Mají co do deníčku. Závěrem bych chtěla poděkovat holkám Evce a Marky za vzorný přístup k tréninku a cácorkám. Šly dětem příkladem, snažily se jim dát co nejvíc z toho, co umějí. A navíc si s nimi zahrály zasoutěžily a odcvičily tresty. Díky! Kristýna Hönschová a Gábina Sklenaříková Míša a Světa s mladšími žákyněmi Stačilo by napsat jednu větu: "Bylo to super", ale my se pokusíme trošku více přiblížit atmosféru pátečního tréninku s Míšou Pavlíčkovou a Světlanou Volnou z A-týmu. Začaly jsme kratičkým seznámením a jednoduchým cvičením. Hned nám bylo "hej", jelikož jsme měly v rukou naše oblíbené oranžové míče. Strečink vedla Světlana a my se snažily pochytit co nejvíce nových cviků, ale i třeba nových anglických slovíček. Míša nám předvedla několik prvků z atletické abecedy a tím jsme se dokonale připravily na 100% nasazení v hlavní části tréninku. Námi nazývané cvičení "Austrálie" plné přihrávek, střelby a uvolnění bylo hned úžasnou podívanou na profesionálky provádějící základní dovednosti. Chvílemi jsme se ani dostatečně nezvládaly soustředit na vlastní výkon! Dále nás čekala cvičení zaměřená na individuální činnost pivotů a křídel, samozřejmě pod vedením Míši a Světly. Jejich opravování, postřehy a předvádění bylo tak dokonalé, že jsme měly opravdu hodně práce všechno správně vstřebat. Myslím, že nám teprve bude docházet, co jsme se naučily a co všechno můžeme v budoucnu použít. Střelecká cvičení nám měla ukázat nejen to, jak se má správně střílet a jak to tam "padá" našim trenérkám, ale také nás měla ubezpečit, že na těchto koších nám to jde a že se zde chystáme pořádně potrápit o víkendu hostující tým Strakonic a Klatov. Závěrečné popovídání o tom, jak prvoligové hráčky a reprezentantky trénují, jaké mají předzápasové rituály či jak se k basketbalu dostaly, nás opět ujistilo, že nadšení pro basketbal nám může přinést spoustu radosti, ale pouze tehdy – teď použiji slova Světlany - "když na sobě budete stále tvrdě pracovat". Děkujeme Míše a Světlaně, že si k nám do Modřan našly cestu a dle našeho hesla „We Believe“ – Věříme, že to není naposledy. Trenérka a tým mladších žákyň