Dobrý den všem,

Průběžně sem vkládám informace ohledně "mých" holek z týmu kategorie U12 a stále doufám, že se situace kolem covidu zlepší a my se konečně budeme moct vidět a sejít se třeba i na venkovním hřišti a konečně se moct hýbat. Ale situace se stále nelepší, tak že setkání v nedohlednu a je na každé z holek (a na rodičích), aby se snažila sportovat sama, jakoukoliv formou, hlavně jen neležet doma u televize nebo u telefonu, počítače..... Jsem s holkama v kontaktu na whatsapu, vím od holek, že spousta z nich sama trénuje, posílají mi videa. Já sama jim posílám videa jak by mohly trénovat venku driblink a posilování celého těla. Ale jsou také ty, které se ozývají málo a asi toho moc samy nedělají, pro ty pak bude návrat ( ve který všichni doufáme) těžký, ale bohužel přes telefon je těžké je motivovat. USK spustilo projekt "navrhni dres" pro nadcházející sezónu, ve kterém by v  příští sezóně hlály hráčky ZVVZ USK Praha, tak jsem holky informovala a doufám, že se do soutěže zapojí v hojném počtu. Prostě shrnutí na závěr : všem nám chybí sport, osobní kontakt - což je u týmových sportů na tom to nejlepší!......AŤ UŽ JE TO ZA NÁMI!

Slova hráček :

Tina Formánková : 

Basket mi chybí hrozně moc. Mně chybí nejen basket sám o sobě, ale moje úžasná trenérka, asistentka a mé spoluhráčky. Chybí mi zápasy a ten pocit v zápase kdy bojuju. Moc mi chybí naše tréninky, na tréninku strávím hodně času, kterého je teď v karanténě hrozně moc, ale vždycky mě to moc baví. Basket je podle mě úžasný sport a jsem moc ráda že jsem v teamu USK a že ho hraju. Doufám, že už to všechno brzy otevřou a už se moc těším až zase budu mít normálně tréninky a hrát zápasy.

V době kovidu sportuju tak že když je hezky, tak jdeme s tátou běhat do rokle. O víkendu jedem na kole, nebo na kolečkových bruslích. Každý den odpoledne posiluju podle you tube. Někdy jezdím na terase na koloběžce. V zimě jsme se ségrou bobovaly a bruslily. Já mám pejska, takže každý den chodím na hodinové procházky. Když mám čas dribluju před barákem. Na koš střélet v současné době jít nemůžeme, protože má ohraničení a je kvůli kovidu zavřený.

Sofča Robson : 

Basket mi moc chybí. Byla jsem zvyklá chodit na tréninky 3-4 týdně, o víkendech hrát zápasy. Ale snažím se toho držet. Doma si občas zacvičím, chodím si zahrát na basketbalové hřiště, občas chodím běhat.Dělám cvičení, které nám pošlou trenérky. Ale nedá se to srovnat se životem před covidem. Chybí mi tým a kámošky. Doufám, že už se brzy vrátíme do normálního života. A já už se na to strašně těším.