*Mohla bys trochu přiblížit tvou basketbalovou minulost? Nejdřív jsem začínala v Kompresorech, to bylo asi v sedmi letech. Pak jsem myslím po třech letech přestoupila do Slovanky a odtud před rokem do Nuslí. To byla taková přestupní stanice na cestě do USK. *Jak důležitou roli hrají ve tvém basketbalovém životě rodiče? Největší roli hraje asi děda, který mě všude vozí a hodně mě podporuje. Když jsem byla menší, tak se mě ptal, jestli chci hrát basketbal nebo volejbal. Rozhodla jsem se pro basket, protože jsem se na něj hodně chodila koukat. Jinak rodiče jsou také rádi, že hraju basket a občas se na mě přijdou podívat, stejně jako na sestru, která taky hraje. *Letos v červenci ses zúčastnila juniorského ME ve Španělsku. Jaká byla z tvého pohledu konfrontace s evropským basketbalem? Na „Evropě“ má basket určitě vyšší úroveň, je to o něčem jiném. Myslím si, že čtvrté místo je pro nás velkým úspěchem, ale s holkama jsme si říkaly, že jsme se chtěly dostat o něco dál. Pomýšlely jsme na třetí místo. Zůstaly jsme jen kousek od medaile, což je trochu smůla. Z toho jsme byly trochu zklamané. *Kdybys měla vyjmenovat tvé dosavadní úspěchy, co bys zde uvedla? Z týmových úspěchů si určitě vzpomenu na Slovanku, s ní jsme se snad vždycky probojovaly do republikových Final four. Jinak si samozřejmě hodně cením zařazení do All Star týmu na juniorském mistrovství Evropy ve Španělsku. *Co podle tebe patří mezi tvé největší basketbalové přednosti? Myslím si, že asi nejvíc hra jedna na jednu a také střelba z jumpu ze střední vzdálenosti. *Od letošní sezony jsi v kádru A-týmu ZVVZ USK. Co to pro tebe znamená? Já se hlavně budu snažit, abych hrála, abych jen neseděla na střídačce. Zatím je mým cílem především to, abych se v USK dlouhodobě udržela.