Domácí derby se Spartou a HB
skórovat a šli do vedení 16:0. Holky dobře řešily situace v útoku. Po cloně a přebrání soupeřek malá-velká, dokázaly využít přesily a po spolupráci krásně zakončit. I přechod do útoku a pressing soupeřek nám nedělal problémy. Dokázali jsme si dobře míč rozhodit přes nabíhající hráčku a několikrát agresivní obranu potrestat rychlým zakončením. Občas na naší straně bylo i štěstí, když soupeřky neproměnily několik jednoduchých košů a tak jsme do šatny po dvaceti minutách odcházeli za stavu 32:18. Do druhého poločasu jsme však nenastoupili se stejnou intenzitou. Po několika zbytečných ztrátách se nám na tvářích objevila bezmoc, odevzdání a panika. Místo povelu zklidnit hru jsme v útoku chaoticky ztráceli jeden míč za druhým nebo jsme volili zakončení příliš rychlou a ukvapenou střelbou. Nemohli jsme se opřít ani o naše opory, protože se na hřišti „schovávaly“. V obraně jsme nedokázali ubránit jedna na jednu a prakticky každý soupeřův útok končil košem. Třetí čtvrtinu jsme tragicky odevzdali skórem 8:20. Bohužel ani v posledních deseti minutách jsme nedokázali zareagovat na ztrátu pouhých šesti bodů, ale naopak nechali soupeřky navyšovat bodový rozdíl. Nedokázali jsme se uvolnit, přihrát si a především si navzájem pomoct a to nejen v obraně, ale i v útoku. Opět jsme se přesvědčili a snad si i zapamatovali, že nestačí podat dobrý výkon pouze v poločase, ale zápasy se hrají do poslední minuty.
Do nedělního zápasu jsme nastoupili s tím, že zapomeneme na sobotní druhý poločas a budeme se snažit proti HB Basket zlepšit náš výkon a po dvou prohrách v řadě si výhrou zvednout náladu. V šatně jsme apelovali na větší aktivitu všech hráček v útoku beze strachu hrát na koš a soustředit se na lepší obranu hlavně v soubojích jedna na jedna, které nám v sobotu dělali největší problém. Zápas se hned od začátku vyvíjel v náš prospěch a především v druhé čtvrtině jsme si dokázali udělat dostatečný náskok. Holky se výborně praly na zemi o všechny míče a dokonce i malé hráčky na doskoku vybojovaly několik důležitých míčů. Holky spolu moc hezky spolupracovaly. Několikrát se jim povedla krásná dlouhá příhra a asistence po vyběhnutí do rychlého protiútoku a v postupném útoku zase nájezd a ukázkové „naservírování“ míče na volnou hráčku pod koš. Problémy jsme občas měli jen na obranném doskoku, kde nám míč párkrát vypadl z ruky nebo jsme si ho dostatečně nechránili a soupeřky nám ho sebrali.
Po dvou trošku nešťastných prohrách se nám konečně povedlo si trošku zvednout náladu výhrou a dát tak panu trenérovi pěkný dárek k svátku. Nikča Seifertová bohužel kvůli zranění kolene stále nemůže hrát, ale na oba zápasy se přišla podívat a holky povzbuzovala. Děkujeme☺