„ Letošní soustředění se mi velmi líbilo. Nejvíc asi to, že do každé sportovní aktivity jsme šly společně a vzájemně jsme si pomáhaly. Jedna druhou jsme neustále povzbuzovaly a snažily jsme se jít naplno a koncentrovat se. Moc děkuji všem trenérům za snahu a dobrou spolupráci “

Julča

„Soustředění bylo velmi dobré. Bylo někdy taky náročné, ale zábavné. Ubytovna byla taky super. Moc dobře tam vařili. Jsem moc ráda, že jsem se mohla zúčastnit soustředění a že jsem součástí našeho super týmu“

Bali

„Letošní soustředění v Dobřichovicích se uskutečnilo 20.-25.8. Každý den jsme absolvovali tři tréninky. Ranní, odpolední a večerní. Z toho jsme měli atletické i basketbalové tréninky. Po 5 dnech jsme zamířili vlakem do Mariánských Lázní, kde jsme si zahráli proti smíšenému týmu kluků a 3 holek, kteří byli velice divný. Hlavně Jindřich č.7.  Naše týmy byly velice vyrovnaný, protože v našem i v jejich týmu bylo zranění naraženého prstu. Když jsme odehráli první přátelák, tak jsme přešli silnici a šli do bazénu, kde jsme se nejdřív vyplavali a pak jsme si šli zajezdit na tobogánu, kde jsme se pořádně vyblbli. Když jsme vylezli z bazénu, čekala tam Marťa a její dva psi Růženka a Amálka. S nima jsme se vydali do centra, kde jsme ochutnali mariánské prameny, které nám tak strašně chutnaly, až nám z nich bylo i blbě a také jsme si tam koupili oplatky. Večer jsme vařili večeři ve skupinách, grilovali a prostě se bavili. Další den jsme odehráli druhé utkání, poté se odebrali na nádraží a odjeli RYCHLÍKEM do Prahy. Soustředění se mi hrozně líbilo a hrozně jsme si ho užila i když bolelo celé tělo ☺ A také jsem se ponaučila, že si musím vzít na další soustředění HODINKY A TĚŠÍM SE NA DALŠÍ ROK ☺“

Magič

„Všechno nás bolelo, ale pořád jsme se snažily makat. Bavily mě úkoly, které jsme dostaly od Marti. Hezky jsme si zazpívaly a zatancovaly v závěrečném večeru. Jeden z úkolů byl uvařit jídlo k večeři a myslím, že se nám to povedlo.“

Mája (autorka identifikována pouze podle obrázku, který nakreslila☺

„Na soustředění byla asi nejlepší atletika a večerní tréninky. Bavila mě jejich náplň a různé hry, které byly i užitečné. Například jsme běhaly kopce a když jsme to běhaly v rámci závodu, tak mě to hodně bavilo. Když nám (Bára) řekla kolik jsme toho uběhly tak mi to připadalo strašně moc. Po soustředění jsme jeli na víkend do ML na zápasy. Hrály jsme dva zápasy za celý víkend. Během volna jsme si šly projít lázně a ochutnat prameny. Večer jsme si uvařily. Byly jsme rozděleny do tří skupin. Všechny skupiny to měly moc dobré. Celý večer byl úžasný.“

Niky

„I když nás některé tréninky bolely, byly pro nás hodně přínosné a pomůžou nám do další sezóny. Bylo fajn, že jsme se chodily koupat a procházely si okolí. Jediné co mi vadilo, bylo že jsme nevěděly, jestli už je večerka nebo ne. Abych to shrnula, pobyt v sokolovně byl příjemný, ale v Mariánkách to bylo ještě lepší. Moc mě bavila kuchařská soutěž a večerní „mejdany“. Zápasy byly v pohodě a grilování bylo nejlepší. U Marti to bylo hrozně pěkný. Děkujem“

Anče

Letos jsem byla na soustředění s USK poprvé. Každá jsme měly přivézt tréninkový deník pro trenéry, do kterého jsme si měly zapisovat tréninky tři týdny před soustředěním. Já jsem ho neměla, protože jsem o tom nevěděla a ještě jednou se omlouvám. Píšu to sem proto, abyste věděli, že mě to vážně mrzí. Soustředění jsme si užila. Naučily jsme se spoustu nových akcí a jiných dovedností. A vím co mám zlepšovat. Koncem týdne nás Marťa, naše trenérka vzala na víkend k ní domů do Mariánských Lázní. Taky nám domluvila přátelské utkání s místními hráči a vymyslela nám super program na sobotu večer. Všichni  víme jaký to byl, takže to tady nemusím vypisovat. Tímto bych asi svoji řeč ukončila. A jak už jsme říkala, soustředění jsem si moc užila. Ještě jednou děkuju Martě za skvělý pobyt v Mariánkách.

Viky

„Soustředění se mi velice líbilo. Jsem moc ráda, že nám vyšlo počasí. Ubytování bylo velmi hezké, ale je škoda, že tam nebylo tolik přírody, jako na Malé Skále. Je škoda, že na oválu nebyl tartan, lépe by se tam běhalo. Děkuju Martě za ubytování.“

Čechy

„Nebudem si nalhávat, že letošní soustředění i s výletem do Mariánských Lázní nemělo žádné mouchy. Třeba se objevila spousta malých zranění (bohužel i jedno větší) nebo pár ne úplně dobrých nálad. A však dobré zážitky silně převyšovaly ty horší. Moje oblíbené zážitky byly třeba výlet k řece, štafety na atletice, nebo basketbalové 3 na 3. Výlet do ML byl příjemně ozvláštněn nejen zápasy, ale i úkoly pro hráčky a z neposlední řady i zajímavé výlety po městě.“

Med

Soustředění bylo v Dobřichovicích a trvalo pět dnů. Každý den byly tři tréninky. Samozřejmě nejlepší byl polední klid. Naštěstí nebyly žádné velké zranění, ale pár úrazů bylo. Myslím si, že jsme si to pořádně užili. Bylo to super.

Prcek

„ Na soustředění jsem byla sice stále unavená a vše mě bolelo, ale jsem ráda, že jsem e mohla zúčastnit a třeba mě to posune i dále. Také mi moc chutnalo jídlo od sympatického kuchaře ☺ . jsem ráda, že dostaly úkoly cestou do ML. Byly super a moc zábavné. Na závěr bych chtěla poděkovat Martě za poskytnutí 5*hotelu, bylo to skvělé.“

Anonym (Zidy :-)

„Soustředění se mi moc moc líbilo a moc jsem si to užila. Bylo to těžké a vše mě bolelo, ale naučila jsem se nové akce a to mě bavilo. Marťa mě naučila i nové cviky, jak mohu procvičit svoje tělo. Cesta do ML byla hezká a příjemná. V Mariánkách to bylo skvělé. Jejich prameny byly sice hrozně hnusný, ale to ostatní jsem si užila. Seznámila jsem se s klukama v ML proti kterým jsem hrála i basket. Šimon Sůva (srdíčko), kluk s kterým jsem se seznámila při hře a s kterým jsem si plácla také při hře, byl ze všech nejhodnější. Měl naražený prst, takže měl tape. Potom i s Jindřichem č.7 to byl kluk na kterým bylo poznat, že je egoista a sprosťák v jednom těle a musím říci, že 7 měl snad i větší svaly než Marian a proto dostal přezdívku Nepřetržitej svalovec. Moc děkuji za krásných 7 dní a jsem moc ráda, že vás všechny mám. MÁM VÁS RÁDA.“

Natálka

„Na konci srpna jsme jeli na basketbalové soustředění. Bylo to tam dobré, ale i náročné. Pak jsme přejeli vlakem do ML do „penzionu u Rejchů“ v sobotu ráno jsme šli hrát zápas s ML a potom jsme šli do bazénu a pak do města ochutnat prameny a na zpívající fontánu. Na konci procházky jsme ochutnali i Mariánské oplatky. Pak jsme šli nakupovat do Kauflandu. Museli jsme nakoupit věci na náš úkol „uvařit večeři“. My jsme dostali udělat zeleninový předkrm. Tak jsme udělali brusketu s rajčaty a mozzarelou. Potom jsme ještě měli hermelín a buřty. Taky jsme si pouštěli písničky, všechno bylo super. V neděli ráno jsme zase odehráli zápas a pak stavili v kauflandu pro oběd. Potom už jsme jenom šli na nádraží a jeli domů.
PS: nové oslovení Marťa =  PROFBA (profesionální bas.)“

Karča

„Letošní soustředění začalo basketbalovým tréninkem na kterém jsme si hned oskřípala nohy a zbytek soustředění jsme trénovala s puchýři ☺ A tak jsem vždy ocenila polední klid, kdy jsme jednou spaly na chodbě, koupání v řece, samozřejmě atletické tréninky, kde jsme se poprvé musely vyhýbat psím v…. a také za druhé výlet do ML,kde jsme ochutnávaly fakt dobré prameny. Sehrály jsme 2x přátelské utkání, které jsme samozřejmě vyhrály. Vaření večeře, diskotéka a samozřejmě malování obrazu pro pana trenéra. No a tak odjíždím s puchýřem, odřeným kolenem a absolutně bez fantazie, díky psaní tohohle.“

Vojta

„Soustředění se mi líbilo. Tréninky jsme měly 3x denně a snažily jsme se je všechny dělat naplno i když nám občas nebylo úplně nejíp. Ve volnu jsme měly odpočívat, ale občas jsme měly moc energie a smály jsme se všemu, co kdo řekl. Každou chvíli jsem se praštila o noční stolek vedle postele. Jídlo mi velmi chutnalo, protože jsme si ho vždy pořádně připepřili! V pátek jsme se přesunuli vlakem do ML k Martě domů. V sobotním dopoledni jsme odehráli přátelské utkání s tamějším týmem. Odpoledne vyrazili na procházku. Ochutnali jsme prameny, koupili oplatky a málem umřeli vedrem. Večer po soutěži ve vaření a „diskotéce“ jsme ulehli do našich zabraných postelí a s radostí usli. V neděli už z posledních sil vstali jsme, nasnídali a odebrali se do haly, kde jsme znovu hráli zápas. Po skončení jsme usedli do vlaku a všichni jsme rádi, že jsme přežili. Zhodnotila bych to jako hodně povedené soustředění, tak za rok zase (srdíčko).“

Kačer