Do prvního zápasu proti BA Sparta jsme nastoupily odhodlaně s chutí po výhře. Od první minuty jsme se dostaly do vedení a poradily si s výškovou převahou pod košem. Hráčky bojovaly o každý balon i na zemi. Jediným mínusem bylo větší množství osobních chyb (celkem 20 ), kdy jsme někdy trochu zbytečně faulovaly soupeře a darovaly mu tak 21 trestných hodů. Do zápasu nastoupily i mladší hráčky Páťa Cahová a Terezka Nováková, které svou bojovností a nebojácností také přispěly k výhře 58:39. Pochvala patří Emmě Čechové, která po nemoci odvedla v obraně výborný výkon.

Druhý zápas proti BŠ Praha jsme začaly trošku vlažněji a po prvních osmi minutovce prohrávaly o koš. V druhé čtvrtině jsem však díky rychlému protiútoku a výborné spolupráci v postupném útoku, šly do vedení. V druhé půlce jsme pak náskok navýšily díky nájezdům jedna na jedna, střelbě a především bojovností v obraně a na doskoku. Zápas jsme uzavřely skórem 51:29.

V prvním nedělním utkání nás čekalo družstvo Basket Slovanka. Soupeř s výškovým hendikepem zato bojovný, dravý a rychlý. Do zápasu jsem nastoupily posíleni o Terku Vojtovou a Natálku Petrákovou, které se vrátily po nemoci. Umožnily tak svým spoluhráčkám nejen možnost střídání a odpočinku, ale ukázaly i svou platnost na hřišti. Hned od začátku jsme díky lepším individuálním činnostem vedly a dovedly zápas ke konečnému výsledku 58:33.

Poslední zápas proti HB Basket Praha už nebyl procházka růžovým sadem, ba naopak. Už během rozcvičení bylo vidět, že soupeř je odhodlaný nám nedat nic zadarmo. My jsme se naopak přestaly koncentrovat a vstoupily do zápasu příliš uvolněně. Soupeř na nás nastoupil s velice agresivní obranou a očividnou chutí po vítězství, což nás zaskočilo a nedokázaly jsme na to reagovat. Především ve třetí čtvrtině nám dělalo problém se uvolnit, kazily jsme přihrávky a ztrácely zbytečně míče, po kterých jsme dostávaly lehké koše. Soupeř díky agresivitě, bojovnosti a našim chybám šel zaslouženě do vedení 42:35. Přestože první tři čtvrtiny byly z našeho pohledu dost chaotické, v poslední čtvrtce se holky vyburcovaly, zdravě naštvaly a na hřišti i na lavičce se objevil zpět „náš tým“. Bojovností se zlepšila obrana i útok a dokázaly jsme skóre otočit a vyhrát rozdílem jednoho bodu 47:46.

V tomto zápase zaslouží pochvalu všechny hráčky, za to, že boj nevzdaly, i když je utkání dost bolelo a nevyvíjelo se dobře. Prokázaly, že jsou jeden tým a dokážou pomoct jedna druhé. Doufám, že si však všichni z tohoto utkání vezmeme ponaučení. Je stále co zlepšovat, musíme na sobě pracovat a musíme ke každému zápasu i k soupeři přistupovat soustředěně a nikoho nepodceňovat.

Konečné díky patří nejen hráčkám a rodičům za povzbuzování, ale i Marianu Přibylovi a Lucce Zeithammerové, že zápasy vítězně odkaučovali.