Na víkend jsme odjeli na národní finále do Strakonic, kde nás čekalo 11 nejlepších družstev z celé České republiky. Do turnaje jsme vstoupili s tím, že nám o nic nejde a že úspěchem pro nás bude alespoň jedna výhra. Byli jsme zařazeni do skupiny „C“ společně s družstvy  DBaK Plzeň a SBŠ Ostrava. Na turnaj odjelo pouze 12 hráček, které měly jen dva společné tréninky, zbytek hráček se bohužel rozhodl, že je důležitější vyrazit na hory než na vrchol basketbalové sezóny. Za hráčky, které se rozhodly brát basket vážně, jsem velice rád a doufám, že jich bude stále víc.

DBaK Plzeň – USK Praha             52:57 (16:10, 14:19, 9:7, 13:21)

Do turnaje jsme vstoupili zápasem s Plzní. V prvním poločase jsme teprve zjišťovali, že nejsme doma nebo ve škole, ale na basketu a po dvou čtvrtinách prohrávali o bod. Většinu zápasu jsme hráli ve dvou hráčkách, zbytek spíše pobíhal po hřišti. Ve druhém poločasu se probralo dalších pár hráček a zvýšeným nasazením v obraně a na doskoku naše hra začala alespoň trochu připomínat basket.

Zápas pro nás nevypadal dobře, když jsme ještě 3 minuty do konce prohrávali o 6 bodů. Naštěstí svoje kvality ukázala Káča s Verčou, když v tomto úseku nastřílely 14 bodů. Práci jim velice ulehčila Bětka, která se výborně prala se soupeřovou nejvyšší hráčkou, která nám dělala veliké problémy. Naší chytrou obranou jsme také plzeňským hráčkám dobře pokryli jejich akci „hoď a běž“ a nenechali jsme je lehce zakončit (dostali jsme pouze 3 body za poslední 3 minuty)

Tato asi nejdůležitější výhra nám nejenom zajistila postup ze skupiny, ale ukázala nám také, že jsme schopni hrát basket a dokonce i něco vyhrát.

Body: Zeithammerová 26, Pouchová, Vančíková 11, Hibalová 4, Lutzová, Nováková 2, Kociánová 1

Trestné Hody 11/23

Nejlepší hráčka družstva: Vendula Pouchová

 

USK Praha – SBŠ Ostrava             32:88 (8:29, 15:19, 3:27, 6:13)

Druhý zápas dne tentokrát proti znatelně lepšímu soupeři z Ostravy dopadl podle očekávání. Náš soupeř nás předčil tvrdostí, rychlostí a bohužel také basketbalovými dovednostmi. Také prokoukl náš styl hry a začal zdvojovat až ztrojovat naše klíčové hráčky, které toho po minulém zápase měly až až a s takovým tlakem se nedokázaly vypořádat.

Body Zeithammerová 14, Hibalová 6, Pouchová 4, Nováková, Vančíková 3, Babiánková 2

Trestné hody 4/11

Nejlepší hráčka družstva: Kateřina Zeithammerová

 

BK Studánka Pardubice – USK Praha   68:29 (18:2, 16:5, 10:12, 24:10)

Ve čtvrtfinále nás bohužel čekal favorit turnaje (nakonec 2. místo) v podobě BK Studánka Pardubice. Zápas proběhl v režii našeho soupeře, který nám ukázal, jak se hraje basket na vyšší úrovni.  Soupeřova dobrá obrana 1na1 nás nutila ke zbytečným ztrátám a soupeři umožnila lehké zakončování z pod koše.

Největším pozitivem zápasu se stala 3. čtvrtina, kdy jsme na soupeře pro změnu přitlačili my, a i za cenu faulů jsme šli do míče, výsledkem bylo neuvěřitelné množství získaných míčů a výhra ve čtvrtině o 2 body. Asi největší podíl si na našem osmiminutovém odboji nese Klára, která získala minimálně 10 míčů a umožnila našim hráčkám zakončování z lepších pozic. Pro Kláru se tento úsek stal zlomovým bodem v turnaji, jelikož všechny další zápasy odehrála ve stejném stylu a v obraně se stala jednou z nejužitečnějších hráček.

Body: Zeithammerová 10, Pouchová 6, Dotzauerová, Hibalová 4, Babiánková, Nováková 2, Vančíková

Trestné hody: 7/12

Nejlepší hráčka družstva: Klára Dotzauerová

 

USK Praha – OSK Olomouc 56:39 (15:8, 18:14, 10:15, 13:2)

Prohrou s Pardubicemi jsme „spadli“ do bojů o 5. - 8. místo, kde nás jako první čekalo družstvo z Olomouce. Začátek zápasu patřil Jesice, kterou si náš soupeř spletl s neškodným prckem a Jesika tuto chybu potrestala vstřelením 13 bodů z našich 15 v první čtvrtině. Soupeř na nás aplikoval tvrdou obranu 1na1, se kterou jsme si poměrně dobře poradili a dokázali si chodit pro fauly a na šestky. Zápas rozhodla poslední čtvrtina, kdy našemu soupeři došla síla a navíc se mu vyfaulovala důležitá hráčka, tuto čtvrtinu jsme vyhráli o 11 bodů.

Body: Zeithammerová 16, Hibalová 13, Vančíková 11, Dotzauerová, Pouchová 5, Kociánová 4, Nováková 2

Trestné hody 20/38

Nejlepší hráčka družstva: Jesika Hibalová

 

USK Praha – BK Strakonice         53:37 (12:10, 16:12, 10:6, 15:9)

Výhra s Olomoucí nás posunula do boje o 5. místo na národním finále, kde nás čekalo domácí družstvo BK Strakonice. V tomto vyrovnaném zápase s dobrou diváckou atmosférou jsme měli po celou dobu lehce navrch, klíčovým momentem byla opět poslední čtvrtina, kdy se konečně zapojily i ostatní hráčky, a soupeři tedy nestačilo pouze ubránit Kačku s Verčou V. Za zmínku stojí výkon Verči Kociánové, která zázračně ožila, v obraně dokázala získat několik míčů, což jí nakoplo k doskoku a následnému koši. Vrcholem jejího snažení byla úspěšná trojka s klaksonem, který signalizuje konec útoku.

Tento zápas byl natáčen lze se na něj podívat zde

Body: Zeithammerová 14, Pouchová, Vančíková 8, Dotzauerová, Hibalová 7, Kociánová 6, Nováková 3

Trestné hody: 7/19

Nejlepší hráčka zápasu: Veronika Vančíková

Fotky z turnaje

Individuální ocenění

Kateřina Zeithammerová - All stars team, Nejlepší hráčka družstva, 1. ve slalomu

Veronika Vančíková - 2. ve vyřazováku

Petr Treml - 2. ve vyřazováku trenérů :)

Celkové zhodnocení

Vzhledem k tomu, že jsme na turnaj přijeli s tím, že si jedeme hlavně zahrát s dobrými soupeři, si myslím, že 5. místo je obrovský úspěch. Jelikož naše možnost střídat byla velice omezená (12 hráček) a většina hry stálá vždy na dvou hráčkách, nemohli jsme si dovolit hrát klasický minižákovský styl „hurá na ně“, který spočívá v tom, že kdokoliv získá míč, sprintuje rovnou ke koši a snaží se rychle zakončit. Tímto tempem bychom proti soupeřům, kteří přijeli ve 14-18 lidech, vydrželi možná jeden zápas. Museli jsme upravit styl hry na jinou formu basketbalu, kde se snažíme držet co nejdéle míč a hrát na dlouhé útoky. Většina soupeřů byla tímto stylem hry velice rozhozená a obzvláště v poslední čtvrtině jsme díky klidné hlavě byli schopni rozhodnout téměř všechny vyrovnané zápasy v náš prospěch.

V obraně jsme při pár příležitostech zkusili zdvojovat rozehrávající hráčku, což nám přineslo několik míčů a následných košů, ale tento pohyb jsme za dva tréninky neměli tak zautomatizovaný, takže se párkrát stalo, že se náš soupeř přes zdvojení dostal a lehce zakončil protiútokem 2na1.

Některé hráčky v průběhu turnaje zjistily, že faul na zastavení soupeře, který má vonou cestu do koše, není špatná věc, ale naopak. Ve všech zápasech (kromě posledního) jsme měli méně faulů než náš soupeř (někdy až dvakrát). Celkem z 5 zápasů jsme nasbírali o 38 faulů méně než naši soupeři, což je skoro o 8 faulů na zápas. Není možné, že prohrajeme první poločas s Plzní a necháme soupeře zakončit bez odporu a za obě první čtvrtiny si uděláme pouze 1 faul. Chyba, kterou jsme dokázali v dalších zápasech postupně odstraňovat a dokonce tak chytře, že jsme byli schopni zastavit soupeře a zároveň jsme se nevyfaulovali.

Rád bych poděkoval všem hráčkám, které se národního finále zúčastnily, a doufám, že si ho i patřičně užily. Odměna za předvedené výkony a snahu přišla v podobě dortu, poháru, pár věciček, ale hlavně ve vědomí, že jsme se dokázali probojovat mezi 5 nejlepších týmů v ČR.